Příběh vily

Historické údaje 

Budova na adrese Blížná 16, Černá v Pošumaví, má bohatou historii sahající do 19. století.
Jedná se o stavbu s číslem popisným 359, která je zaznamenána už v nejstarších dostupných katastrálních mapách. 

Schwarzenberské panství 

Oblast Blížné byla součástí rozsáhlých pozemků knížecího rodu Schwarzenbergů, kteří zde vlastnili doly na grafit a podíleli se na rozvoji místního průmyslu.
Schwarzenbergové byli také svědky vlídného soužití Čechů a Němců, kteří se přátelili až do roku 1937. V období tzv. "Sudet" však začalo v kraji panovat válečné napětí a strach.

Po druhé světové válce a následné konfiskaci majetku šlechtických rodů přešla oblast do rukou státu a stala se majetkem Státního pozemkového úřadu v Praze.

Archivní objev 2025

Průlomový nález v pozemkových knihách

Srpen 2025 – Významný pokrok v historickém výzkumu přinesl objev originálního dokumentu z pozemkové knihy pro katastrální území Blížná z roku 1881.
Tento unikátní archivní materiál, získaný ze Státního oblastního archivu v Třeboni, odhaluje klíčové informace o historii budovy.

Deskový statek – Dokument potvrzuje, že se jednalo o tzv. deskový statek – prestižní formu vlastnictví, kdy byl majetek zapsán přímo v zemských deskách.
Tato skutečnost vysvětluje, proč budova není evidována v běžné pozemkové knize pro obec Blížná, ale má vlastní samostatný záznam.

Upřesnění datace – Konzultace s Národním památkovým ústavem ukázaly, že v roce 1826 na místě existoval pouze dvůr Jestřábí.
Současná vila byla postavena až později, což upřesňuje naše dosavadní představy o době jejího vzniku.
Datace výstavby se tak posouvá do období mezi roky 1826–1881.

Rakouský katastrální archiv z roku 1826 – Archivní mapa z roku 1826 potvrzuje, že na místě existoval pouze dvůr Habichau (Jestřábí).
Tento autentický dokument prokazuje postupný vývoj zástavby a potvrzuje dataci výstavby současné vily do období mezi roky 1826–1881.

Po kliknutí na obrázek se dostanete na původní archivní mapu ČÚZK z roku 1826.

Pozdější katastrální mapa 

Druhá archivní mapa už zobrazuje dva kamenné domy označené šrafou (č. 14 a 364).
Podle Národního památkového ústavu byly tyto budovy do mapy "později vkresleny", přesné datum stavby však zůstává neznámé.
Katastrální gemeinde je v dokumentu vedena pod německým názvem Eggenburg, což odpovídá rakousko-uherské administrativě.

Císařský stabilní katastr 

Nejstarší dochovaný důkaz o existenci budovy pochází z císařského stabilního katastru z 19. století, kde je stavba zanesena pod parcelním číslem 21/1.
Nový archivní nález z roku 1881 tuto evidenci potvrzuje a rozšiřuje – pozemková kniha z roku 1881 dokumentuje kontinuitu vlastnictví a správy nemovitosti.

Tento historický dokument, vytvořený za vlády Rakouska-Uherska, dokládá, že budova existovala již po roce 1826 a její zápis jako deskového statku potvrzuje významné postavení v místní hierarchii nemovitostí.

Po kliknutí na obrázek se dostanete na archiv ČÚZK.
V pravém menu zvolte "Císařské otisky" a vyhledejte blizna 16 cerna v posumavi (bez diakritiky a velkých písmen) pro zobrazení původní historické mapy.

Současné katastrální údaje:

• Katastrální území: Černá v Pošumaví (619868)

• List vlastnictví: 1472

• Parcelní číslo: 359

Po kliknutí na obrázeku mapy se zobrazí interaktivní katastrální mapa s přesným umístěním a hranicemi pozemku č. 359/6.  

Stáří budovy 

Na základě evidence v císařském katastru a nových archivních nálezů lze odhadovat stáří budovy na více než 150 let.
Představuje tak cenný historický objekt z období po roce 1826.

Historické svědectví z obce 

Cenné informace o historii Blížné poskytla Marie Lomecká (Kholová), která v oblasti žila od roku 1927.
Podle jejího svědectví v okolí Blížné žili převážně Němci a pozemky směrem nahoru k Blížné patřily statku Jestřábí, jenž měl rozlohu asi 126 ha. 

Období před válkou (1920-1938)

Statek Jestřábí patřil původně knížeti Schwarzenbergovi, později byl vyvlastněn a v letech 1929–1930 ho od Státního pozemkového úřadu koupil Jiří Adamovitsch z Táborska.
Kronika obce Černá uvádí, že ke dvoru patřily pozemky o výměře 122 ha a že k Jestřábí patřil také dům č.p. 16 na Blížné. 

Válečné období (1938-1945) 

Během války docházelo k postupnému vyostřování vztahů mezi Němci a Čechy.
Po příjezdu Konráda Henleina do Horní Plané v roce 1937 se situace dramaticky zhoršila.
Rodina Adamovitschových musela 28. září 1938 (na svátek sv. Václava) z oblasti uprchnout. 

Poválečné období 

Po válce se oblast postupně dosidlovala novými obyvateli – Čechy, Slováky a dalšími národnostmi.
Původní německé obyvatelstvo bylo v rámci poválečného odsunu nuceno oblast opustit. 

Současný stav výzkumu

V současnosti probíhá podrobný historický výzkum zaměřený na nalezení první písemné zmínky o budově.
Spolupracujeme s českými archivy na vyhledávání dalších dokumentů, které by mohly odhalit více informací o původních obyvatelích, stavebních úpravách a významu budovy pro místní komunitu.

Výzkum pokračuje – tato stránka bude průběžně aktualizována o nové poznatky z probíhajícího archivního bádání. Sledujte naše pokroky v odhalování fascinující historie tohoto místa.

Mé zdi šeptají příběhy, které teprve společně dopíšeme..

Poslední aktualizace: Říjen 2025