Příběh vily

Historické údaje 

Villa Bohemia, dnes zapsaná jako dům č.p. 359 na adrese Blížná 16, Černá v Pošumaví, je stavba s prověřenou historii sahající hluboko do 19. století.
Její kořeny souvisejí s tehdejšími schwarzenberskými hospodářskými dvory a místními pozemky vedenými pod názvy Habichau / Jestřábí.

Budova je doložena v nejstarších dostupných katastrálních mapách a její původ je nyní díky novým archivním nálezům jednoznačně spojen s činností knížecího rodu Schwarzenbergů.

Schwarzenberské panství 

Archivní objev 2025

Průlomový nález v pozemkových knihách (1881)

V létě 2025 došlo k zásadnímu objevu v historickém výzkumu.
Ve Státním oblastním archivu v Třeboni byl nalezen originální dokument z roku 1881, který se přímo vztahuje k budově dnešní Villy Bohemia.

Dokument potvrzuje, že se jednalo o tzv. deskový statek — majetek zapisovaný do zemských desek, tedy v nejprestižnější formě vlastnictví.
To vysvětluje, proč budova není evidována v běžných pozemkových knihách pro obec Blížná, ale má samostatný historický zápis.

Upřesnění datace a stavebního vývoje 

Konzultace s Národním památkovým ústavem ukázaly, že v roce 1826 v této části existoval pouze dvůr Habichau (Jestřábí).
Současná vila byla postavena později — její vznik je nyní jednoznačně datován do období:

1826–1881 — vznik původní stavby

1881 — rozhodnutí panství o přestavbě

1882 — schválení stavebního plánu

Z archivních plánů vyplývá, že v roce 1882 byla budova přestavěna a dostala podobu "Arbeiterwohnhaus der Meierei Habichau" — tedy obytného domu pro zaměstnance schwarzenberského hospodářského dvora.

Rakouský katastrální archiv 1826 

Mapa stabilního katastru z roku 1826 zachycuje dvůr Habichau jako jedinou zástavbu v lokalitě.
V té době ještě současná vila nestála — její vznik dokládají až pozdější zápisy v pozemkových knihách z roku 1881.

Tato mapa je klíčovým důkazem vývoje zástavby v oblasti.

Pozdější katastrální mapa – vznik dvou kamenných domů

V pozdější mapě stabilního katastru jsou zachyceny již dvě kamenné stavby označené šrafou (č. 14 a 364).
Odborníci z Národního památkového ústavu potvrdili, že tyto domy byly do mapy zakresleny dodatečně, tedy vznikly až po roce 1826.

Katastrální obec je zde uvedena v německé podobě Eggenburg, odpovídající rakousko-uherské správě.

Císařský stabilní katastr – první jasný zápis budovy

Nejstarším zcela doloženým zápisem o domu je stabilní katastr z 19. století, kde je stavba uvedena pod parcelou 21/1.

Nález z roku 1881 tento zápis potvrzuje a dokládá kontinuitu vlastnictví i správu nemovitosti.
Dům byl veden jako deskový statek a jeho existence je mimořádně dobře zaznamenána.

Dnes je jisté, že:

• budova existovala před rokem 1881,

• stála na místě hospodářského dvora Habichau,

• sloužila jako služební obytný dům pro zaměstnance panství.

Současné katastrální údaje:

• Katastrální území: Černá v Pošumaví (619868)

• List vlastnictví: 1472

• Parcelní číslo: 359

Dům č.p. 359 dnes stojí přesně na historickém místě dvora Habichau. 

Po kliknutí na obrázek mapy se zobrazí interaktivní katastrální mapa s přesným umístěním a hranicemi pozemku č. 359/6.    

Stáří budovy 

Na základě dostupných archivních materiálů lze stáří objektu odhadnout na:

minimálně 144 let (1881–2025)

pravděpodobně však 160–180 let (postaveno mezi 1826–1881).

Jedná se o významnou historickou stavbu v oblasti Lipenska.

Historické svědectví z obce 

Vzpomínky paní Marie Lomecké (Kholové), která v oblasti žila od roku 1927, doplňují obraz místních dějin.
Podle jejího svědectví:

• v Blížné žila většinově německá komunita,

• pozemky směrem nahoru patřily ke statku Jestřábí,

• statek měl výměru přibližně 122–126 ha,

• a zahrnoval i dům č.p. 16 — dnešní Villa Bohemia.

Období 1920–1938 (před válkou)

Statek Jestřábí původně patřil knížecímu rodu Schwarzenbergů.
Později byl vyvlastněn a mezi lety 1929–1930 jej od Státního pozemkového úřadu zakoupil Jiří Adamovič.

Kronika obce Černá uvádí, že ke statku patřily rozsáhlé pozemky a dům č.p. 16 byl jeho součástí.

Válečné období (1938-1945) 

Po příjezdu Konráda Henleina do Horní Plané v roce 1937 se vztahy mezi Čechy a Němci vyostřily.

Rodina Adamovičova musela 28. září 1938 oblast narychlo opustit. 

Poválečné období 

Po druhé světové válce bylo území dosidlováno novými obyvateli — Čechy, Slováky i volyňskými Čechy.

Původní německé obyvatelstvo opustilo region v rámci poválečného odsunu. 

Současný stav výzkumu (2025)

Probíhá podrobný historický výzkum ve spolupráci s českými archivy v Třeboni, Praze a Českém Krumlově.
V listopadu 2025 proběhla také aktivní osobní účast při studiu pozemkových knih a archivních dokumentů v Okresním archivu v Českém Krumlově, kde byly nalezeny nové a dosud neznámé materiály z let 1881–1937.

Cílem výzkumu je nalézt první písemné zmínky o budově, upřesnit stavební vývoj a dohledat další souvislosti se dvorem Habichau.

Tato stránka bude pravidelně aktualizována — nové poznatky, mapy i archivní nálezy budou průběžně doplňovány.

,,Mé zdi šeptají příběhy, které teprve společně dopíšeme."
(Villa Bohemia)

Poslední aktualizace: Listopad 2025